Svět podle Pytlíka

Důsledky reformy

Plošné vyplácení sociálních dávek, placení zdravotního pojištění státem a jednotná sazba daně budou mít komplexně blahodárný vliv na ekonomiku, potažmo na celkový život občanů.

Dramaticky se zjednoduší daňové a mzdové agendy.

Zaměstnavatel při výplatě mzdy odvede příslušné procento ze mzdy (daň plus případně povinná pojištění) státu a zbytek vyplatí zaměstnanci. Tím jeho povinnosti končí. Bude-li mít občan další příjmy, sečte je, v daňovém přiznání řádně přizná a jednoduše zdaní příslušnou jednotnou daňovou sazbou, případně v rámci toho ještě zaplatí povinná pojištění. Významným způsobem se setřou rozdíly v daňovém zatížení zaměstnanců, pracovníků pracujících „na dohodu“ a osob samostatně výdělečně činných, takže automaticky odpadnou potíže se „Švarc-systémem“.

Zjednodušení mzdových a daňových agend přinese snížení nákladů jak na straně státu, tak i na straně plátců daně z příjmu fyzických osob. Také přispěje k větší ochotě drobných podnikatelů najímat zaměstnance.

Odpadne složité dokládání řady skutečností.

Díky zjednodušení sociálního a daňového systému zmizí dětské přídavky, daňové bonusy na děti, různá omezení týkající se mateřské dovolené či pobírání rodičovského příspěvku, společné zdanění manželů, rozložení zdanitelného příjmu z drobného podnikání na spolupracující osoby a podobně, aniž to bude mít negativní vliv na životní úroveň občanů.

Zjednoduší se státní správa.

Daňová správa bude jednodušší, což přispěje k vyšší efektivitě daňových kontrol a sníží daňové úniky.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se díky plošně vypláceným sociálním dávkám stane prakticky zbytečným a může být silně zredukováno, případně zrušeno.

Dobrovolné nemocenské připojištění mohou efektivně zajišťovat zdravotní pojišťovny, agendy spojené s dobrovolným připojištěním proti ztrátě zaměstnání a se zprostředkováním práce mohou přejít na kraje či obce a obhospodařování důchodů a penzijního připojištění může úspěšně zvládnout k tomu účelu zřízený fond.

Ušetřené prostředky se pak budou podílet na zvýšení životní úrovně zejména rodin s dětmi.

Nebude stanovena minimální mzda.

Cena pracovní síly bude ponechána volnému působení nabídky a poptávky. V oblastech s vysokou nezaměstnaností bude přirozeně nižší, což přispěje k oživení podnikatelských aktivit významně závislých na ceně pracovní síly a následně i ke zlepšení životních podmínek v těchto oblastech. Narozdíl od nynějška bude pro nezaměstnané finančně zajímavá jakákoli práce a to i práce na zkrácený úvazek nebo krátkodobá brigáda. Lokální pokles ceny pracovní síly nebude na úkor průměrné životní úrovně, neboť občan s velmi nízkými příjmy na tom bude po hmotné stránce vždy lépe, než kdyby zůstal plně nezaměstnaný.

Náklady zdravotních pojišťoven se sníží o náklady nyní spojené s výběrem pojistného. Pojišťovny se soustředí na svou klíčovou úlohu zprostředkovatele zdravotní péče.

Všichni občané se stanou státními pojištěnci, za něž bude zdravotní pojištění platit stát. Proto bude možné diferencovat platby pojistného podle věku, případně i jiných kritérií, čímž odpadne nutnost následného přerozdělování pojistného. Celková výše plateb bude muset pokrýt celkové náklady na základní zdravotní péči. Zaručený standard zdravotní péče bude záviset na ekonomických možnostech státu.

Osobně nevidím mnoho racionálních důvodů pro existenci více zdravotních pojišťoven, ale budiž. V tom případě bude vhodné, aby stát zřídil zvláštní fond, z něhož budou hrazeny specifické výdaje jako jsou náklady na různé plošné zdravotně osvětové akce, náklady na extrémně nákladné léčebné postupy, podpora vědeckého výzkumu, nákup vysoce specializovaných přístrojů a podobně.

Stát formou sociálních dávek bude krýt významnou část nákladů spojených s výchovou dětí tak, aby se děti nestávaly pro část občanů nedosažitelným luxusem.

Neznamená to, že mít spoustu dětí bude výnosná záležitost. Sociální dávky poskytované dětem musí být využity v jejich zájmu. Za hrubé zneužívání dávek při jejich správě bude rodič trestně odpovědný. V takovém případě bude rovněž ustanoven náhradní správce sociálních dávek dítěte. Rodiči tím v žádném případě nezanikne vyživovací povinnost vůči dítěti. V případě, že své vyživovací povinnosti nedostojí, bude výživné na dítě sráženo z jeho sociálních dávek.

Výše vyplácené nemocenské, podpory v nezaměstnanosti a starobního důchodu bude v přímé úměře k zaplacenému pojistnému.

Pojistné již nebude muset být dalším zamlžujícím nástrojem přerozdělování, neboť uspokojování základních životních potřeb bude zajištěno plošně vyplácenými sociálními dávkami, jež budou primárním nástrojem zprostředkovávajícím solidaritu bohatších s chudšími.

Tato pojištění budou budou povinná jen v míře nezbytné, aby měl občan svobodu volby, jakým způsobem a do jaké míry se pojistí proti nepříznivým životním situacím.

Platit takové pojistné bude jednoznačně v občanově zájmu. V důsledku toho se zjednoduší i správa pojištění. Například nebude až tak nezbytné důsledně vymáhat dlužné pojistné, neboť neplacení pojistného prostě povede ke ztrátě nároku na pojistné plnění.